Pátek, 07. srpna

Senát - potřebný či nepotřebný

Melkor 28.5.2020

Senát je horní komorou Parlamentu ČR, má 81 členů, kteří jsou voleni vetšinovým dvoukolovým systémem na období šesti let. Volby do Senátu se konají každé dva roky, kdy se volí třetina (27) senátorů. O jednacím řádu Senátu, o klubech atd. tady psát nechci, chci spíše psát o tzv. "pojistce demokracie".

Jak asi většina ví, tak Senát schvaluje zákony, schvaluje Ústavní soudce, schvaluje vyslání osob do zahraničních misí a ještě pár věcí, k tomu se později dostanu.

Proč je, dle mě, Senát naprosto zbytečný. Budu to psáti po bodech, nejdříve napíši roli Senátu a poté, co bych s tím dělal já.

1) Schvalování zákonů (mimo ústavních). Ano, někteří si myslí, že Senát je potřebný ke schválení zákonů, víc mimo už nelze býti. Senát sice na svém zasedání může schválit zákon, ale pouze Sněmovna určí, v jakém znění bude. Jako příklad uvedu, že Sněmovna schválí zákon o dotacích pro pana Babiše a to 101 hlasy. Pošle to do Senátu a tam bude všech 81 proti (celý Senát). Vrátí se to do Sněmovny a ta ho opět 101 hlasy (těsná většina) přehlasuje a platí to, co odhlasuje Sněmovna. Navíc Senát nehlasuje, tedy ani nejedná o nejdůležitějším zákonu a tím je státní rozpočet.

Tady návrh řešení netřeba, ohledně zákonů nemá Senát žádné páky.

2) Shvalování ústavních zákonů. Tady je jedna z věcí, kde Senát nelze přehlasovat. Ale ukáži vám tu stupidnost. Pro schválení ústavního zákonu ve Sněmovně je potřeba 3/5 všech poslanců (120 kousků), v Senátu stačí 3/5 přítomných. Aby Senát mohl hlasovat, stačí třetina senátorů (27) a aby byl schválen zákon, tak by stačilo i 17 hlasů. Navíc, kolikrát za posledních 10 let se měnila Ústava? Možná dvakrát, pamatuji si velezradu.

Stačilo by, aby se zvedlo kvórum ve Sněmovně ze 120 na 134 (2/3).

3) Schvalování soudců Ústavního soudu. Soudce ÚS navrhuje prezident a schvaluje prostou většinou Senát, tudíž teoreticky stačí 14 hlasů. Po schválení je soudce jmenován na dobu 10 let. Když to vezmu trochu matematicky, tak senátor za 6 let hlasuje o devíti soudcích, tudíž jedenkrát za 8 měsíců.

Předat tuto pravomoc Sněmovně, při kvóru 120.

4) Vyslání vojáků na zahraniční mise. Tady se Senát přehlasovat nedá, ale stejně mi to příjde divné. Zahraniční politiku dělá vláda a ta se zodpovídá Sněmovně. Přitom teoreticky zase stačí 14 senátorů.

Předat Sněmovně, kvorum 120.

5) Takový nejvíce kontroverzní. Když se rozpustí Sněmovna (schvalují poslanci), tak do voleb přebírá moc Senát a vláda. Důležité na tom je, že bez Sněmovny nelze schválit žádný zákon (bez Senátu lze). Jde o to, že Senát schválí tzv. zákonné opatření, ale to se schvaluje pouze v krajní nouzi a nemá to sílu zákona.  Nesmí však jít o Ústavu, volební zákon, státní rozpočet, státní závěrečný účet nebo o mezinárodní smlouvu, která má být součástí českého právního řádu. Dám příklad. Zajímalo by mě, kdyby při ruzpuštění Sněmovny začala válka, jak by to vypadalo? Prostě by to stejně celé řídila vláda, určitě by nečekala na Senát.

Předat vládě, ale také jen jako "zákonné opatření", nikoli zákon.

6) Žalovat prezidenta. Také nejde Senát přehlasovat, ale zase teoreticky stačí 14 hlasů. Zbytečné rozepisování, předat Sněmovně.

Předat Sněmovně, kvórum 120

Samozřejmě má Senát ještě některé pravomoci, ale ty nejsou nijak důležité. Například navrhovat vyznamenání, prezident skládá slib do rukou předsedy Senátu, atd.

Co vy na to?

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.